Příspěvky

Studánka u pramenů Ledného potoka.

Obrázek
  Brdský Ledný potok má dva hlavní prameny. První pramen na mapce č.1. vytéká těsně u lesní cesty Vlásenka pod Palcířem a druhý pramen č.2. vyvěrá na protějším svahu pod vrcholem Kamenná. Oba přítoky se stékají u cesty Záborecká. Ledný potok dále teče kolem vojenského prostoru Bahna, pod kterým bylo v minulosti uvažováno o zřízení vodní nádrže Ledný, k této stavbě na potoce nakonec nedošlo. Dále Ledný potok klesá a vlévá se do říčky Klabava asi 300 metrů nad obcí Dobřív, ale již ne v Brdech, ale v přírodním parku Trhoň. Naše dnešní cesta se ale týká studánky u pramenů Ledného potoka na mapce č.2., která leží na svahu pod vrcholem Kamenná. Proč u pramenů? To vám prozradí zanedlouho naše reportáž. Z lesní cesty Josefka jsme na první křižovatce odbočili doleva na žlutě značenou cestu, vedoucí k vrcholu Kamenná. Po 120 metrech odbočujeme opět vlevo na cestu značenou na mapce čárkami. Vstup na tuto cestu lze lehce přehlédnout, protože na ní není vjezd z hlavní cesty, pouze nepřerušovaný hlu

Benediktínský klášter na Teslíně

Obrázek
  Na západní straně Padrťských rybníků stoupá terén v táhlou výšinu, která byla ještě dávno před vznikem rybníků nazvána Teslín. Takto byla pojmenovaná i osada s myslivnou, ležící dva kilometry jižněji, v nejvyšším bodě silnice vedoucí z Rožmitálu do Plzně. Název Teslín je zaznamenán i na Německé mapě z 19.století. Dnes je toto jméno uváděno v množném čísle, Teslíny. Poustevníci na Teslíně - těmito slovy uvádí Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české zprávu, kterou datuje rokem 1084:   Téhož léta vyšli su čtyři bratři duchovní, to jest kněží a čtyři světští, s povolením opata svého z kláštera svatého Jana, jenž je na Ostrově řádu svatého Benedikta u Davle, a mnohá místa schodivše, nemohli nemohli příhodného sobě k bydlení naleznuti, až přišli na jeden, ač povlovný ale velmi vysoký vrch kterémuž jméno bylo Teslín, a tu osadivše se, kostel dřevěný velmi krásný k poctivosti Pánu Bohu a svatému Janu Křtiteli postavili a tu velmi nábožně sloužili Pánu Bohu svému. Ještě na sklonku 19. sto

Tajemně klepající buky u skal pod Trokavcem.

Obrázek
 Asi 500 m od Trokavce směrem na Skořice, leží téměř u silnice vlevo, v lese ukrytý, 120 m dlouhý zajímavý pás skalních útvarů. I když není ani padesát metrů daleko od silnice, je tak rafinovaně ukrytý mezi stromy, že není vůbec viditelný. Stačí ze silnice přejít poměrně hluboký příkop vlevo a po pár metrech jste u jeho úpatí. Není sice daleko, ale pohyb v lesním terénu plný spadaných větví a kamenů je docela obtížně zvladatelný.  Rozhodli jsme se že obejdeme celý skalní útvar dokola. V celém okolí jsou poměrně hojně vysázené buky. V lesním hospodářství se buky dříve vysazovaly do smrkových lesů z důvodu, aby se mělce kořenící smrky  při vichřicích nevyvracely a buky jim byly oporou. V poválečné době se pěstovaly smrky, pro svůj rychlý růst, na výrobu dřeva, zakládaly se ohromné smrkové monokultury a na buky, i ostatní hluboce kořenící stromy mezi nimi, se zapomínalo. V pozdějších dobách, díky tomu při vichřicích, docházelo ve smrkových lesích k ohromným polomům a vývratům s velikými š

Bílá skála.

Obrázek
Bílá skála 614m, pohled z vrcholu. Vrcholů s názvem Bílá skála je v Brdech a okolí hned několik. Bílá skála 721 m, se nachází asi 1km západním směrem od Lázského rybníka, další vrchol s tímto jménem leží ve výšce 659 m severozápadně od Strašic a je součástí Přírodního parku Trhoň. Cíl naší dnešní cesty Bílá skála, stojí na západním svahu Kamenné směrem k Zadním Bahnům, bývalému cvičišti vojenské techniky, ve výšce 614 m. V jejím okolí se nachází vrcholy Dubina 634 m a Převážení 607 m, ale na samotný vrchol nevedou žádné značené turistické trasy. Z asfaltové silnice vedoucí ze Strašic až k Padrťským rybníkům musíme včas odbočit doprava a poměrně hustým lesem dojít až k vrcholu. Je to asi 400 m od silnice, ale cesta poměrně kamenitým a hustým lesem není žádná procházka. Všude spadané větve a neodklizené prořezy, což ale není v brdských lesích nic neobvyklého. Cesta k vrcholu. Samotné okolí vrcholu Bílé skály je poměrně hustě osázené buky, které vypadají v zimním období bez listí strašid