Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2022

Protipožární pás Jordán - Setkání v roce 2013

Obrázek
Brdský vrchol Jordán se nachází v lese, prozatím. Na mapce níže u č.3. Bunkr na cílové dopadové ploše u vrcholu Houpák /794 m.n.m./   Jordán  je jedním z nejznámějších  vrchů  Středních Brd , který leží cca 6 km východně od  Strašic  v  CHKO Brdy. Stejně se jmenuje i bývalá  vojenská cílová plocha , která se rozkládá v jeho severních svazích, ve východních svazích Dlouhého vrchu  a západních a severních svazích vrchu Houpák . Ta je dnes ovšem přístupná pouze po značených zpevněných komunikacích,    neboť se zde stále nachází velké množství nevybuchlé munice. Cílových dopadových ploch bylo po založení vojenské střelnice na Brdech v roce 1926 několik. Kolem každé dopadové plochy byl zřízen protipožární pás široký kolem 15ti metrů. Tento odlesněný pás sloužil jako ochrana proti šíření požáru po cvičných střelbách a zároveň jako příjezdová cesta pro hasiče k ohnisku požáru. Na mapce z roku 2012 začíná protipožární pás u č.1 a kolem celé dopadové plochy končí u č.5. Mezi č.3 a č.4 jsou vidě

Jindřichova skála

Obrázek
Jindřichova skála je největší a zřejmě nejpůvabnější útvar středních Brd. Její název není původní , ale vznikl až někdy kolem roku 1910. Do té doby se skále říkalo prostě Vísecká, podle blízké obce Malá Víska, založené v roce 1520. Ředitel hořovického velkostatku Johann Liebus nechal v roce 1910 upravit toto místo jako turistickou vyhlídku. Jméno získala skála po majiteli panství Jindřichovi, hesensko- kasselskému kurfiřtovi, knížeti z Hanau, který koupil velkostatek v Hořovicích. Po sjednocení Německa v roce 1866, s nímž se nikdy nesmířil, se zde usídlil natrvalo. Ač exulant, i nadále si v novém působišti hrál na mocného panovníka. Jeho pobočníci, úřednictvo a služebnictvo muselo být ustrojeno jako v operetě a tento lesk se odrazil i na lesním personálu. V roce 1894 se stal ředitelem lesů a současně i ředitelem celého velkostatku J. Liebus, který na sklonku života sepsal své paměti.  Dědicové Friedricha Wilhema, knížete z Hanau, žili v Hořovicích až do roku 1945. S naším národem se al