Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2024

Benediktínský klášter na Teslíně

Obrázek
  Na západní straně Padrťských rybníků stoupá terén v táhlou výšinu, která byla ještě dávno před vznikem rybníků nazvána Teslín. Takto byla pojmenovaná i osada s myslivnou, ležící dva kilometry jižněji, v nejvyšším bodě silnice vedoucí z Rožmitálu do Plzně. Název Teslín je zaznamenán i na Německé mapě z 19.století. Dnes je toto jméno uváděno v množném čísle, Teslíny. Poustevníci na Teslíně - těmito slovy uvádí Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české zprávu, kterou datuje rokem 1084:   Téhož léta vyšli su čtyři bratři duchovní, to jest kněží a čtyři světští, s povolením opata svého z kláštera svatého Jana, jenž je na Ostrově řádu svatého Benedikta u Davle, a mnohá místa schodivše, nemohli nemohli příhodného sobě k bydlení naleznuti, až přišli na jeden, ač povlovný ale velmi vysoký vrch kterémuž jméno bylo Teslín, a tu osadivše se, kostel dřevěný velmi krásný k poctivosti Pánu Bohu a svatému Janu Křtiteli postavili a tu velmi nábožně sloužili Pánu Bohu svému. Ještě na sklonku 19. sto

Tajemně klepající buky u skal pod Trokavcem.

Obrázek
 Asi 500 m od Trokavce směrem na Skořice, leží téměř u silnice vlevo, v lese ukrytý, 120 m dlouhý zajímavý pás skalních útvarů. I když není ani padesát metrů daleko od silnice, je tak rafinovaně ukrytý mezi stromy, že není vůbec viditelný. Stačí ze silnice přejít poměrně hluboký příkop vlevo a po pár metrech jste u jeho úpatí. Není sice daleko, ale pohyb v lesním terénu plný spadaných větví a kamenů je docela obtížně zvladatelný.  Rozhodli jsme se že obejdeme celý skalní útvar dokola. V celém okolí jsou poměrně hojně vysázené buky. V lesním hospodářství se buky dříve vysazovaly do smrkových lesů z důvodu, aby se mělce kořenící smrky  při vichřicích nevyvracely a buky jim byly oporou. V poválečné době se pěstovaly smrky, pro svůj rychlý růst, na výrobu dřeva, zakládaly se ohromné smrkové monokultury a na buky, i ostatní hluboce kořenící stromy mezi nimi, se zapomínalo. V pozdějších dobách, díky tomu při vichřicích, docházelo ve smrkových lesích k ohromným polomům a vývratům s velikými š