Americký radar na Brdech
V roce 2008 byla podepsána mezivládní smlouva o umístění amerického radaru na Brdech. Radar byl součástí projektu, který se měl stát s raketami v Polsku součástí americké protiraketové základny v Evropě.
Systém měl eliminovat hrozby zasažením balistickou raketou a to, že radar zaměří raketu a vyšle pokyn protiraketové základně, která jí zničí v její střední části letu.
Radar měl být umístěn, na bezejmenném vrcholu na kótě 718,8 m, který je nazýván podle nedalekého rozcestí Břízkovec. Do míst budoucího stanoviště pak putovaly vládní delegace, demonstrovali zde odpůrci i příznivci radaru, skládaly a pěly se propagandistické písně.
Aby otupila odpor místních obyvatel, slibovala vláda okolním obcím milionové investice.
Aktivisté hnutí Greenpeace vyhlásili na protest na vrcholu Břízkovce fiktivní stát Peaceland, který vlastními těly přivázanými v korunách stromů po několik týdnů hájili. Po zásahu armády a policie byl vrchol od aktivistů vyklizen.
Uprostřed mapy je kóta 719. Zde měl být postaven americký radar.
Celé území o ploše dvou kilometrů čtverečních bylo obehnáno ženijním zátarasem, tzv. žiletkovým plotem, vytvořeným ze žiletkového ostnatého drátu.
Severovýchodním rohem zasahovalo oplocení až do prostoru bývalého teslínského proboštství. Oplocení bylo ze skrytých stanovišť nepřetržitě střeženo.
Žiletkový ostnatý drát byl namontován od země což bylo kruté, protože mnoho zvěře to zaplatilo životem. Kdo o tomto rozhodl by měl být hnán k odpovědnosti. Žiletkový ostnatý drát se instaluje na vrchol normálního oplocení i člověk, který by tam procházel za špatné viditelnosti, by se mohl smrtelně zranit.
Děsivým žiletkovým ostnatým drátem byl obehnán celý prostor zamýšleného amerického radaru. Takto instalovat žiletkový ostnatý drát je snad možné jenom ve válečném stavu.
Foto Wikipedie.
Důvody pro výstavbu radaru v České republice a raket v Polsku byly proklamovány jako ochrana bezpečnostních zájmů USA a jejich spojenců v Evropě před společným nepřítelem, Íránem a KLDR. Po roce 2000 se objevily informace, že ani jeden z těchto států neměl potřebné technologie k výrobě mezikontinentálních balistických raket, které by ohrozily evropský kontinent.
V dnešní době je však tomu již jinak a radar by v Brdech možná postaven byl.
Břízkovec rozcestí
Plány na výstavbu protiraketového radaru by byly porušením dohod s Ruskem, což vytvořilo napětí s tímto státem. Deštník v Evropě měl ochránit téměř polovinu světa (severní část západní polokoule a většinu Evropy). Radar však měl být pod správou USA a nikoliv NATO jejímž je Česká republika členem.
Tyto argumenty nahrávaly na stranu odpůrců radaru na Brdech.
Odbočka ze silnice vlevo k vrcholu.
Obce v Brdech se stavěly ke stavbě radaru odmítavě. Argumentovaly zvýšeným rizikem útoku na tento strategicky důležitý cíl a riziky zdravotního dopadu takto silného radaru na místní obyvatelstvo. Anténní soustava radaru by ve dvanácti milisekundových impulzech vysílala výkon řádově v gigawattech.
Proto okolní obce vyhlásily místní referenda pro občany, aby se ke stavbě radaru v jejich blízkosti vyjádřili.
Jednalo se o obce: Trokavec, Mirošov, Strašice, Hvožďany, Těně, Zaječov, Vísky, Skořice, Příkosice, Míšov, Bezděkov pod Třemšínem, Věšín, Sedlec, Volenice, Vranovice, Vševily, Hůrky, Štítov, Láz.
Ve všech těchto obcích se občané vyjádřili proti stavbě amerického radaru na Brdech.
Blížíme se ke kótě 719
Starostové více jak 30 brdských obcí, kterých by se výstavba radaru nějak dotkla se v srpnu 2007 sjeli do Rožmitálu pod Třemšínem, aby jednali o společném postupu.
Zde byla založena a podepsána 30 starosty zakládací listina svazu obcí proti radaru.
Přesto je zde památka na radar, který díky Bohu nakonec postaven nebyl.
Vrt, kterým bylo zkoumáno podloží terénu, při přípravě na jeho stavbu.
Na pozvání Evropského parlamentu 17.2.2009 se 30 brdských starostů (z Ligy starostů proti radaru) spolu se 130 občany Brd na vlastní náklady rozjelo třemi autobusy do Bruselu, k veřejnému slyšení v parlamentu. Cestu podpořili hejtmani ČR.
Za Ligu starostů vystoupil z projevem proti radaru starosta obce Trokavec Jan Neoral.
Obrat nastal 6 dubna 2009 při návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze po jeho prohlášení, že USA přehodnotí svůj systém protiraketové obrany ve střední Evropě.
Již 19. května byl ženijní zátaras okolo Břízkovce rozebrán a ostraha odvolána.
Konečnou tečku za kauzou učinil Obamův telefonát předsedovi úřednické vlády Janu Fischerovi dne 17. září 2009, ve kterém oznámil, že Spojené státy od záměru výstavby radaru ustupují.
Od této doby se díky Bohu kóta 719 stala opět nevýrazným brdským vrcholem.
................................................................................
Americký radar na Brdech.
Na Brdech však již od roku 2000 stojí americký radar, který ale od předešlého radaru nikomu nevadí.
Nachází se na druhém nejvyšším brdském vrcholu Praha /862 m/ a je 56 m vysoký.
Je to meteoradiolokátor, ale další podrobnosti budou uvedeny v některém následujícím článku.
Pohledem na meteoradiolokátor na vrcholu Praha končí dnešní článek.
Hodně zdraví v přírodě vám přeje redakce blogu Brdolog.
************************************************************************
Komentáře
Okomentovat