Po záboru Československa v roce 1939 obsadila německá armáda také veškerá vojenská zařízení včetně výcvikových prostorů a využila je pro svojí vlastní potřebu. Výcvikový tábor Jince s přilehlou střelnicí byl využit jako cvičiště nesoucí nejdříve název "Trupennübungsplatz Brdy - Wald", později "Trupennübungsplatz Kammwald". Němci stříleli na naše bunkry stojící na cílové ploše Jordán, ale to byly pouze zkoušky pevnosti jejich materiálu.
Pěchotní srub CE "Jordán", lidově zvaný "Benešák".
Tento zkušební a cvičný objekt se nachází na cílové dopadové ploše Jordán na severním svahu vrcholu Houpák a je známý také tím, že se zde natáčela epizoda filmu Obecná škola.
Jako pěchotní cvičiště však zdejší oblast nebyla vhodná, protože se jednalo převážně o zalesněný prostor.
Proto v roce 1941 byl výcvikový prostor rozšířen západním směrem na úkor vsí Skořice, Myť, Příkosice, Štítov, Vísky, Trokavce a Hořice. Obyvatelstvo bylo vysídleno a bylo započato budování výcvikových zařízení. Práci vykonávali převážně polští váleční zajatci.
Stráně a louky kolem Skořic byly ideálním místem pro pěchotní cvičiště a dráhy pojízdných terčů. Proto zde bylo vybudováno 13 německých bunkrů, které v tomto článku navštívíme a prohlédneme si, jak vypadají po 75ti letech.
Začneme u Příkosic pod Klouzavým vrchem nad železniční tratí kde je první německý bunkr. Shodou okolností má v číslo 1. Jako jediný je očíslován, dalších 12 objektů značeno není.
Kloužeme ve sněhu po stráni Klouzavého vrchu k našemu prvnímu německému bunkru.
Německé bunkry se nazývají pixle pro svůj krabicový vzhled, československé bunkry se nazývají řopíky, podle ředitelství opevňovacích prací a mají zaoblené rohy.
Všechny německé pixle v okolí Skořic mají na střeše vyčnívající trubky, které patrně sloužily pro umístění terčů. V této lokalitě byly postaveny dva typy bunkrů, pozorovatelny a strojovny s navijáky pro tahání terčů.
Tato pixle je pozorovatelna
Vchod a pozorovací otvor se střílnou
Zadní pohled. Bunkr nemá žádné jiné otvory než na čelní straně.
Z pozice střílny sloužil bunkr k ochraně železniční tratě vedoucí pod ním.
Výhled ze střílny na stráň Klouzavého vrchu.
Pohled z Klouzavého vrchu na vrch Přecek, kde jsou další dva bunkry asi 600m vzdušnou čarou.
Pokračujeme však vlevo podél vodárny a vysílače Myť pod vrchol Zlamnoha, kde je bunkr č.2.
Pixle č.2 je viditelně větší.
Bunkr je veliký, protože je to strojovna pro pohon pojízdných cvičných terčů na ploše střelnice.
Vzadu pod střílnami jsou dvě řady čtvercových otvorů pro tažná lana terčů.
Strojovna, na podlaze jsou viditelné betonové sokly pro navijáky tažných lan.
Detail patky pro agregátor pohonu navijáků.
O maskování objektu se velice zdařile postarala příroda sama.
Zasněžená louka střelnice pojízdných terčů ovládaných z bunkru č. 2.
Vlevo vzadu u lesa mezi střechami dvou domů v osadě Myť se nachází pixle č. 3.
Pixle č. 3 stojí těsně u silničky z osady Myť k domovu Harmonie v Mirošově.
Pozorovatelna.
Detail vchodu do pozorovatelny. Zadní a boční strana pixle.
Střílna.
Jdeme vlevo po silnici do osady Myť
Na rybníčku bylo velmi živo.
Pokračujeme podél lesa a na rozcestí se dáme doleva. Cesta klesá a nás čeká po pár stech metrech bunkr č. 4., který jsme navštívili po týdnu.
Krásná zimní atmosféra zmizela, postarala se o to obleva.
Pixle č. 4.
Přicházíme k zadní části objektu. Na střeše jsou viditelné trubky pro umístění terčů. Příroda bunkr opět nádherně zamaskovala.
Jedná se o strojovnu.
Na zdi jsou viditelné zásahy z různých střelných zbraní.
Pod střílnami jsou typické čtvercové otvory pro tažná lana terčů.
Betonové sokly pro navijáky na podlaze jsou velmi zachovalé.
Vnitřní vybavení bunkru jasně ukazuje kdo zde bydlí.
Louka se svažuje ke Skořickému potoku. V údolí, ukrytý mezi stromy se nachází Strnadův mlýn. V korunách předních stromů prosvítá věžička skořického kostela.
V jeho okolí jsou další 3 německé pixle.
Pohledem na zimní Skořice končí první díl článku o německých vojenských bunkrech.
Druhý díl bude zahájen právě pod kostelem ve Skořicích, kde se nachází další německý bunkr.
Příjemné toulky předjarní přírodou vám přeje redakce blogu Brdolog.
***********************************************************************
Komentáře
Okomentovat