Druhou část článku o německých bunkrech zahájíme ve Skořicích u kostela. Jak jsme uvedli v první části v okolí Skořic postavili Němci 13 bunkrů, které měly sloužit jako součást cvičné plochy o kterou bylo rozšířeno území vojenských Brd, Němci nazývané "Trupennübungsplatz Kammwald". Paradoxem je to, že na tomto rozšířeném prostoru se nachází více vojenských bunkrů, než v celých Brdech.
Bunkry stavěli převážně polští váleční zajatci. Nacházejí se zde dva typy německých bunkrů zvaných pixle pro svůj hranatý tvar. Menší bunkry sloužily jako pozorovatelny a větší pixle byly strojovny pro pohon terčů na ploše cvičiště.
Pod Skořickým kostelem se blížíme k pátému bunkru, jak jsme již uvedli, bunkry kromě prvního nejsou číselně značeny. Moderní tvar číslice na prvním bunkru však nevypadá, že číselné značení pochází z druhé světové války.
Pátý bunkr je strojovna. Je podstatně větší než pozorovatelna a má pod střílnami čtvercové otvory pro tažná lana pojízdných terčů na ploše střelnice.
Tento bunkr má jako jediný vchodová vrata. Dá se velice pochybovat, že jsou originální. Vypadá to že dnešní majitel pozemku je vyrobil dodatečně a používá vnitřní prostor jako sklad.
Sokly pro navijáky tažných lan terčů a vnitřní prostory bunkru vypadají velice zachovale. Je to tím, že majitel prostor používal pro vlastní účely a právě vraty objekt uzavíral.
Po prohlídce okolí pokračujeme polní cestou několik set metů po souřadnici k dalšímu bunkru.
Terén byl umrzlý
Najednou se nám otevřel krásný výhled do krajiny. Ve středu snímku pod lesem je bunkr č. 4, který jsme navštívili v první části článku. Dole vlevo vidíme transformátor u Strnadova mlýna.
Z polní cesty odbočujeme po mezi a po 150 metrech jsme u šestého bunkru.
Bunkr číslo 6.
Objekt je totálně zarostlý křovím a jen s velikým úsilím jsme se k němu propracovali.
Přecházíme podél hranice CHKO Brdy mezi lesem po loukách nad Skořicemi až na vrchol Hřímavka 595 m.n.m. k bunkru 7.
Náš sedmý nejvýše položený bunkr je pozorovatelna.
Jako jediný má zachovaný rám vstupních pancéřových dveří.
Dveřní panty svědčí o jejich robustném provedení.
Na střeše pozorovatelny jsou opět trubky pro umístění terčů a nebo maskování.
Klesáme od nejvýše položeného bunkru ke kravínu ve Skořicích, přecházíme silnici na Kreslovnu a blížíme se k remízku, kde je podle mapy osmý bunkr.
Celý remízek obcházíme několikrát dokola, ale bunkr nemůžeme nalézt. Máme přesnou polohu pixle, ale ona tam není. Pátráme podle mapy a najednou se nám ukáže, že na místě kde má být stojí chata.
Po konzultaci s místními občany jsme si to ověřili, původní majitel pozemku si na bunkru postavil chatu a používá jej jako sklep.
Chata v remízku ve středu snímku stojí na osmém německém bunkru.
Chata v remízku. Dole u konce fasády je podlouhlý otvor. Přiblížíme si ho teleobjektivem.
Podlouhlý otvor je opravdu střílna bunkru, dnes střílnu používá majitel jako větrání sklípku, který z bunkru vytvořil.
Bunkr podle velikosti a potvrzení majitele je pozorovatelna.
Klesáme mírně vpravo pod Skořicemi směrem ke Strnadovu mlýnu.
Pod silnicí u Skořického potoka je devátý bunkr.
Devátý bunkr je strojovna.
Posed na rozhledně.
Sokly pro navijáky lan jsou velice dobře zachovalé.
Celkově je tato strojovna nejzachovalejší ze všech bunkrů.
Přecházíme potok a stoupáme k desítce.
V dálce vidíme velmi zarostlý bunkr.
Pozorovatelna je absolutně nepřístupná.
Další bunkr se nachází u vodárny osady Myť.
Jedenáctý bunkr.
Pozorovatelna u vodárny.
Odvod průsaků vody?
Vzhledem k tomu, že se bunkr nachází v těsné blízkosti vodárny, to tomu nasvědčuje.
Dvanáctý bunkr.
Pozorovatelna se nachází nad vodárnou, nalevo pod vrchem Přecek.
Poslední třináctý bunkr našeho pátrání je strojovna. Delší dobu slouží jako seník. Leží vpravo pod vrchem Přecek.
V naší reportáži jsme vás seznámili s třinácti německými cvičnými bunkry na stráních v okolí Skořic.
V rozšířeném německém vojenském prostoru "Trupennübungsplatz Kammwald" během druhé světové války.
V roce 1941 postihla tuto část Brd ohromná lesní kalamita, při které bylo silným mokrým sněžením a následnou vichřicí zdevastována většina lesních porostů v této oblasti. Německá armáda musela začít likvidovat následky kalamity a proto byla dostavba těchto bunkrů a celé střelnice pozastavena.
Do konce druhé světové války již nedošlo k zprovoznění tohoto cvičiště.
Ani jeden z těchto 13ti německý vojenských bunkrů proto
nebyl nikdy funkční!!!
*****************************************************************************************
Na další toulky po Brdech a okolí vás srdečně zve redakce blogu
Brdolog
Komentáře
Okomentovat