Zavírka - druhý díl

V prvním díle článku o brdském vrcholu Zavírka jsme uvedli názory Wikipedie a Jana Čáky o  původu a účelu tohoto vrcholu. 

Pátrali jsme mnohokrát v okolí po pozůstatcích hradiště a obory a došli jsme k zajímavým poznatkům, které vám v této části objasníme.

Procházeli jsme kolem zbytků valů a terénem, kde lidskou činností nezbylo po zdech hradiště ani památky. Dělali jsme si náčrtky a v mapě sestavovali plánek ohrazení hradiště. Podařilo se nám i najít místo původní vstupní brány do objektu. 

Plánek hradiště.

Valy hradiště se  sbíhají k vrcholu, kde byla vstupní brána. Bylo to velice dobře promyšleno, ke vchodu do hradiště se v úzkém prostoru dostalo málo lidí a tím byl vchod chráněn proti mohutnému útoku nepřátel.

V pozdějších dobách, bylo bývalé hradiště ideálním prostorem jako obora pro zvěř. Díky sbíhajícím zdem se zvěř dala lehce do objektu zahnat a zavřít. Zde máme jasný důkaz vzniku názvu Zavírka. Při velkých panských honech byla zvěř z obory vypouštěna pro pány k lovu. 

Obvod hradiště má orientačně délku kolem pětiset metrů. Je nám podivné jak může Wikipedie tvrdit, že délka valů je 534 metrů, to by museli měřit obvod laserem, ale jak měřit přesně něco, když více než polovina toho je nenávratně zničena lidskou činností. 

Plochu hradiště nám orientačně změřily mapy na 12 723 metrů čtverečných. 

Projdeme si valy hradiště z pravé strany mapky dolů po značeném obvodu jihozápadním směrem. Polohu snímků určíme podle bodů /teček/ po obvodu měření.

Zpětný pohled od bodu 2 směrem ke vstupní bráně do hradiště. Po valu zbylo již jen pár kamenů.

U bodu 3 je jsou již zbytky valů zřetelné.

 Jasně viditelný pás valu u bodu 5.

U bodu 6 se začíná val stáčet doleva. 

  Zpětný pohled na sedmém bodu nám přibližuje ovál valu. Zde by měli zpozornět hledači pokladů.  Jan Čáka o tomto místě píše: 

Lidé z okolí zde říkají " Ve věnci" a bůhví kde sebrali zvěsti, že někde v této kamenné ohradě je zakopaná vojenská pokladna z jakýchsi válek.

Dříve hledači pokladů museli pracně kopat při hledání, dnes mají silné detektory kovů.

Brdy jako bývalý vojenský prostor ovšem moc jistoty při nálezu kovového předmětu v zemi nedávají, místo vojenské pokladny, bychom mohli nalézt také vojenský nevybuchlý granát.

Val začíná pomalu mizet z dohledu na bodu 8.

 U bodu 10 val pomalu mizí a jenom pár kamenů značí jeho směr.

U bodu 12 jsou pozůstatky valu jenom minimálně viditelné.

Od bodu 13 vedou valy nízkým lesem. Les zde pro vysokou vrstvu kamenů neprorostl.

Zde val zatáčí u bodu 16.

K bodu 18 je val nezřetelný, zde jsme u předposledního bodu 20.

Jsme u cíle, poslední bod 21 se setkává s bodem 1 a právě zde stála vstupní brána do hradiště. 

 

Vlevo nahoře je náš poslední bod 21 a někde za kmenem stromu na druhé straně je bod 1. 

Zde byla vstupní brána do objektu, který byl v dřívějších dobách hradištěm a následně po opravách zdí valů byl využíván jako obora na chov zvěře pro honosné lovy šlechty. 

Tvar objektu podle našeho plánku naprosto vyhovoval účelům hradiště i obory.

........................................................................

Na další toulky po Brdech vás zve redakce blogu Brdolog.

**************************************************************