Zavírka - druhý díl
Pátrali jsme mnohokrát v okolí po pozůstatcích hradiště a obory a došli jsme k zajímavým poznatkům, které vám v této části objasníme.
Procházeli jsme kolem zbytků valů a terénem, kde lidskou činností nezbylo po zdech hradiště ani památky. Dělali jsme si náčrtky a v mapě sestavovali plánek ohrazení hradiště. Podařilo se nám i najít místo původní vstupní brány do objektu.
Plánek hradiště.
Valy hradiště se sbíhají k vrcholu, kde byla vstupní brána. Bylo to velice dobře promyšleno, ke vchodu do hradiště se v úzkém prostoru dostalo málo lidí a tím byl vchod chráněn proti mohutnému útoku nepřátel.
V pozdějších dobách, bylo bývalé hradiště ideálním prostorem jako obora pro zvěř. Díky sbíhajícím zdem se zvěř dala lehce do objektu zahnat a zavřít. Zde máme jasný důkaz vzniku názvu Zavírka. Při velkých panských honech byla zvěř z obory vypouštěna pro pány k lovu.
Obvod hradiště má orientačně délku kolem pětiset metrů. Je nám podivné jak může Wikipedie tvrdit, že délka valů je 534 metrů, to by museli měřit obvod laserem, ale jak měřit přesně něco, když více než polovina toho je nenávratně zničena lidskou činností.
Plochu hradiště nám orientačně změřily mapy na 12 723 metrů čtverečných.
Projdeme si valy hradiště z pravé strany mapky dolů po značeném obvodu jihozápadním směrem. Polohu snímků určíme podle bodů /teček/ po obvodu měření.
Val začíná pomalu mizet z dohledu na bodu 8.
U bodu 12 jsou pozůstatky valu jenom minimálně viditelné.
Od bodu 13 vedou valy nízkým lesem. Les zde pro vysokou vrstvu kamenů neprorostl.
Zde val zatáčí u bodu 16.
K bodu 18 je val nezřetelný, zde jsme u předposledního bodu 20.
Komentáře
Okomentovat