Pegasus - Y - radiolokační stanice na vrcholu Prahy. /Co bylo..../

Na jaře roku 1941 začala německá armáda na vrcholu Prahy s výstavbou moderního radiolokačního zařízení, které využívalo nejmodernějších technologií v oboru vysokofrekvenční elektroniky. Plochý vrchol a strmé svahy druhé nejvyšší brdské hory, nacházející se v méně exponované části vojenského cvičiště, byl pro umístění zařízení s krycím názvem "Pegasus - Y" velmi příhodný.

Dominanta dnešního vrcholu Prahy, věž moderního meteoradiolokátoru. Koule nad špičkou smrku není  stín jeho kopule, ale měsíc hodinu před polednem.

Náhorní plošinu tvoří vrstevnice 850, v jejím středu je vrchol Praha 862 m.n.m. a vedle něj stojí věž meteoradiolokátoru. 

Vrstevnice 850 pod vrcholem Praha.

Radiolokační stanice linie Y tvořily síť zaměřovacích stanovišť a sloužily k navigaci německých stíhacích letadel, hlavně při nočních letech, kdy scházel vizuální kontakt se zemí. 

Stanice Pegasus - Y byla vybavena pěti komplety Y pro goniometrické zaměřování a postupně byla doplněna několika radiolokátory typu Freya EGON. Každý komplet obsahoval měřič vzdálenosti "Hans E - Mess Gerät"/dále bude nazýván zkráceně Hans/ a goniometrický zaměřovač "Heinrich Peiler"/dále jen Heinrich/, pracující na principu Dopplerova efektu, který dokázal určit směr, ve kterém se letadlo nacházelo. Měřič vzdálenosti Hans vysílal signál, který zaměřovaný letoun přijal, upravil a vyslal zpět se sníženou frekvencí. Zpětný signál zachytil jak Hans, tak i zaměřovač Heinrich a ze získaných údajů byla vypočtena poměrně přesná pozice letadla až do vzdálenosti 300 kilometrů. Jeden komplet Y sledoval zpravidla jeden zaměřovaný letoun, tedy jednu stíhací formaci.

Na mapce odhadujeme pozice radiolokátorů. Přesná mapa umístění radarů stanice Pegasus Y  neexistuje.

Červené body 1-5, jsou zaměřovače Heinrich. Černé body 1-5, jsou měřiče vzdálenosti Hans.

Žluté body F, značí radiolokátory Freya EGON. 

Zaměřovače Heinrich a měřiče vzdálenosti Hans pracovaly v párech a to Heinrich 1 s Hansem 1,  Heinrich 2 s Hansem 2, atd.

Zaměřovače Heinrich stály v odstupech 250 metrů a měřiče vzdálenosti Hans dodržovaly minimální vzájemnou vzdálenost 100 metrů. Páry Heinrich a Hans byly od sebe vzdáleny 300 metrů.

Zaměřovač Heinrich. *

Měřič vzdálenosti Hans. *

Systém Y měl ale několik závažných nevýhod. Pracoval v úzkém frekvenčním pásmu a tak mohl být spojenci poměrně snadno rušen. Tento problém byl vyřešen až v závěrečné fázi války modernějším zaměřovačem Freya EGON. Tyto radiolokátory pracovaly na vyšší frekvenci, měly sice mírně nižší dosah, ale byly odolnější odolnější vůči rušení.

Freya EGON *

Nejméně jeden radiolokátor Freya EGON byl na vrcholu Prahy instalován unikátním způsobem. Zatímco na podobných zaměřovacích stanicích byla tato zařízení umístěna na zemi, na Praze bylo umístěno na vrcholu vysoké a mohutné dřevěné věže Na konstrukčně podobných, ale o něco nižších věžích byly instalovány zaměřovače Heinrich.

Dřevěné věže měly na vrcholech ochoz či plošinu k upevnění zařízení a byly vztyčeny na betonových patkách, k nimž byly připevněny pomocí ocelových platlí. Věže vysoce přesahovaly vrcholky stromů a žebříky, po kterých se na ně vystupovalo byly proti nepřízni počasí chráněny prkenným bedněním. 

Na západním okraji náhorní plošiny Prahy stojí neobvyklá kamenná stavba se zalomeným vchodem a s betonovým věncem na horním okraji. Objekt postrádá okna a chybí mu i střecha, která patrně na něm nikdy nebyla. Nejednalo se totiž o stavbu obytnou, ale o ochranou zeď okolo stojanu a kabiny zaměřovače "Freya", takže nad věnec zdi vyčníval pouze nosník se zářiči antén. Neví se však, zda zde stával zaměřovač "Freya EGON", tedy stejný typ, jaký byl umístěn na vysoké dřevěné věži /na mapce první žlutý bod/, či spíše radar "Freya LZ", pracující s odraženým signálem. Stavba se nachází přesně v místě, kde měl při při zachování obvyklých rozestupů stát stožár zařízení "Hans", /na mapce č.4/, a zdá se, že jej zaměřovač "Freya" nahradil.

Vlevo Freya EGON, vpravo Heinrich a zatím Hans. *

Obsluhou německé radiolokační stanice za války byla pověřena 12. naváděcí rota druhého praporu 217. leteckého spojovacího pluku. Službu zde vykonávalo asi 120 vojáků a 40 spojovatelek. Technické a ubytovací zařízení celé základny bylo umístěno v objetu poblíž zatáčky silnice vedoucí od hájovny Roviny k vrcholu.

Po válce byly dřevěné věže nějaký čas využívány československou armádou, které se nikdy nepodařilo radarový systém Pegasus Y znovu zprovoznit. Proto byly komplety "Y" demontovány a byla zde umístěna modernější zařízení. 

Později dřevěné věže nahradila jediná ocelová věž, která na Praze stávala až do konce milénia.

Dřevěné věže byly ponechány svému osudu a samovolné zkáze. Poslední z nich se zřítila až v sedmdesátých letech. Dodnes můžeme v terénu nalézt betonové patky a u některých i zbytky zřícených věží.

/Snímky označené * jsou převzaty z webu "Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů"./

..............................................................................................................

A právě zde, je pozvánka na příští článek našeho blogu, kde vám přiblížíme co zbylo po německé radiolokační stanici "Pegasus Y" po více než osmdesáti letech dnes.

Na další toulky po Brdech vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.

 

 

****************************************************************************