Radioaktivní houby na Brdech

Vítáme naše čtenáře na každoročním příspěvku o houbách. 

V letošním roce konečně pořádně pršelo a to se projevilo na hojném růstu hub v brdských lesích. Začaly se objevovat ve velkém i houby, které zde díky mnohaletým suchům úplně vymizely. Nejvíce se vyskytovaly lišky, které nebyly k nalezení ve zdejších lesích ve větším množství téměř 20 let. Hodně vláhy svědčilo i ostatním druhům hub. Na úvodním snímku je hřib smrkový, král brdských lesů.

V minulých dnech se na internetu objevily poplašné zprávy o radioaktivitě hub v našich lesích. To nás zaujalo a vyhledali jsme proto odborné poznatky:

„Vyšší obsah radioaktivního cezia zjišťujeme v houbách při měření každý rok. „Nejvíce zatížené jsou v tomto směru jižní Čechy a severní Morava,“ píše pracovník Státního ústavu radiační ochrany. Právě v jižních Čechách a v Jeseníkách totiž podle něj v době katastrofy v Černobylu spadlo nejvíce srážek, obsahujících radioaktivitu z mraků. Cezium z hub mizí jen velice pomalu, v řádu desítek let. Češi, kteří patří k největším „houbovým jedlíkům“ na světě,  snědí v průměru každoročně dva až 2,5 kilogramu volně rostoucích hub.

Při takové spotřebě do sebe člověk dostane zhruba jen 0,15 % dávky ozáření, kterou za rok přijme běžně z dalších potravin a přírody. 

Kdo by ale chtěl tvrdit, že v době před Černobylem byly houby mnohem zdravější než dnes, hluboce by se mýlil. „Už v šedesátých letech se cezium do hub dostalo prostřednictvím jaderných pokusů v atmosféře,“ řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

I když odborníci vylučují zdravotní rizika spojená s radioaktivitou v houbách, člověk by měl podle nich houby konzumovat s mírou. Dětem do tří let se jídla z hub vůbec nedoporučují. V Česku velmi oblíbená pochutina je totiž důležitým indikátorem životního prostředí, která kromě radioaktivity do sebe „nasává“ i řadu dalších škodlivin, včetně třeba těžkých kovů.

Aby člověk  konzumací hub nějak významně zvýšil míru svého „přirozeného ozáření“, musel by jich sníst obrovské množství.

Na což platí staré české přísloví: Všeho s mírou !!!

Tolik o radioaktivitě hub u nás.

.......................................................

V další části článku si prohlédneme houbařské úlovky v letošním roce na Brdech.

Hřib kovář.

Hřib smrkový. Houby mají sílu.

Suchohřib.

Hřib smrkový, klobouk nesměle vyráží z jehličí.

A takto vypadá hřib celý.

Dřevokazné houby. 

Troudnatec pásovaný, letošní snímek. Pro porovnání růstu těchto hub uvádíme níže foto před rokem.

Tyto pařezové houby mají léčivé účinky u vážných chorob. 

Článek o těchto houbách lze nalézt ve starších příspěvcích našeho blogu.

Snímek z roku 2020.

Houby mají o jedno patro méně, to znamená, že jako u stromů letokruhy značí jeden rok růstu.

Muchomůrka červená.

Výluh z těchto hub, se dříve používal k trávení much, proto vznikl název muchomůrka. 

Jako další houbařské pravidlo platí, že v blízkosti této houby lze nalézt hřib. To máme mnohokrát ověřené a když se nepovede hřib v okolí nalézt, tak ho našel někdo před Vámi.

Houba je jedovatá, ale ne smrtelně.

Je totiž silně halucinogenní.

 

Hřib smrkový u muchomůrky.

Krásné muchomůrky červené.

Celá rodinka muchomůrek červených.

Trio klouzků modřínových.

Suchohřib.

Liška obecná. 

Dříve po vydatných deštích rostlo těchto hub v lesích velice mnoho.

V posledních dvaceti letech díky suchu, zvláště na Brdech úplně zmizely.

Lišky.

Tolik jsme jich nenašli v Brdech hodně dlouho.

Hřib smrkový. 

Letošní deště přály houbám, ale i plžům. 

Hřib kříšť. 

Velký pozor na tuto houbu, není jedovatá, ale odporně hořká. Stačí jedna plodnice a můžete celý pokrm vyhodit.

Takto vypadá kříšť ve spodní části.

Nepoživatelná houba.

Hřib smrkový.

Hřib smrkový.

Momentálně nejvíce rostoucí houba v brdských lesích. Po kůrovcové kalamitě a následné obnově lesů ze smrkových, na lesy smíšené, se změní i druhy hub v Brdech.

 Ale to bude tak minimálně za dvacet let.

Podzimní slunce v lese pod Dubinou. 

Brdská příroda je mocná čarodějka.

Tento útvar se nachází u lesní cesty Myší díra, spojky od Nepomuku do Strašic. 

Lovecký zámeček Tři trubky.

Neodmyslitelná část brdské cesty ze Strašic proti proudu Klabavy, dříve Padrťského potoku.

...............................................................

A zde končí článek o letošních houbách . 

Na další toulky po brdských hvozdech vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.

**********************************************************************************