Jindřichova skála


Jindřichova skála je největší a zřejmě nejpůvabnější útvar středních Brd. Její název není původní , ale vznikl až někdy kolem roku 1910. Do té doby se skále říkalo prostě Vísecká, podle blízké obce Malá Víska, založené v roce 1520. Ředitel hořovického velkostatku Johann Liebus nechal v roce 1910 upravit toto místo jako turistickou vyhlídku. Jméno získala skála po majiteli panství Jindřichovi, hesensko- kasselskému kurfiřtovi, knížeti z Hanau, který koupil velkostatek v Hořovicích. Po sjednocení Německa v roce 1866, s nímž se nikdy nesmířil, se zde usídlil natrvalo. Ač exulant, i nadále si v novém působišti hrál na mocného panovníka. Jeho pobočníci, úřednictvo a služebnictvo muselo být ustrojeno jako v operetě a tento lesk se odrazil i na lesním personálu. V roce 1894 se stal ředitelem lesů a současně i ředitelem celého velkostatku J. Liebus, který na sklonku života sepsal své paměti. 


Dědicové Friedricha Wilhema, knížete z Hanau, žili v Hořovicích až do roku 1945. S naším národem se ale nikdy nesblížili, vždy tu byli jen osamělými cizinci. Jen jednou se kurfiřtův pravnuk Heinrich Shaumburg von Hanau pokusil vystoupit na lidovém shromáždění, a to na slavnosti při otevření turistické chaty u hradu Valdeka 11.června 1933. Když tu předčítal svůj pozdravný projev, zakončil jej provoláním na oslavu Brd. Žel, i když tento muž prožil v Čechách dlouhá léta, česky neuměl, a tak závěrečná slova jeho projevu vyzněla takto:
"A my jsme chrty na náše prty!"
Není třeba zdůrazňovat, že to vzbudilo obecnou veselost a pak časté následné interpretování.
Konečně, myslel to dobře - proč bychom nemohli být na svoje Brdy hrdi?

/Jan Čáka - STŘEDNÍ BRDY krajina neznámá/


Pohled z Vísecké skály na vrchol Beranec /663m/, vlevo je zřícenina hradu Valdek.


Jindřichova skála patří k oblíbeným horolezeckým terénům s více než padesáti kvalitních, dobře zajištěných cest druhého až osmého stupně obtížnosti.
Protože lokalita byla nově vyhlášena za přírodní památku, horolezecká činnost zde byla omezena.


Beranec.


Starý vykotlaný dub je dominantou celého vrcholu Jindřichovy skály.


Pohled na dub pod Jindřichovou skálou.


Detail dubu. 


Obrácený pohled na Jindřichovu skálu oknem z hradu Valdek.


Detailní pohled z okna hradu na Jindřichovu skálu.


Hrad Valdek.


Pohled z jižní strany.


Jindřichova skála, tak jí kreslil Jan Čáka v knize Střední Brdy - krajina neznámá.


Kresba Jana Čáky.
V dnešní době špičky skal již neexistují, eroze je srovnala až pod zábradlí, s úrovní terénu.


Pohled přes kamenné moře Jindřichovy skály. 

............................................................................................

Tímto snímkem končí náš příspěvek o jednom z nejkrásnějších útvarů Brd.
 
Na další toulky po Brdech a okolí Vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.


*************************************************************************

 l


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pegasus - Y - radiolokační stanice na vrcholu Prahy. /Co zbylo..../

Obrázek
V minulém článku jsme vás seznámili s německou radiolokační stanicí Pegasus - Y na vrcholu Prahy za II. světové války. V tomto článku vám přiblížíme co po 80. ti letech z této radiolokační stanice zbylo a je možné ještě v terénu nalézt. Jak jsme již uvedli, radiolokační stanice byla postavena na vrstevnici 850, která tvoří poměrně rozsáhlou plošinu a téměř ve středu stojí 862 m.n.m. vrchol Praha.      Černé body 1-5 na levé straně značí pozice měřičů vzdálenosti Hans. Červené body 1-5 na pravé straně značí pozice zaměřovačů Heinrich. Žluté body ve středu jsou radiolokátory Freya EGON. V dolní části vlevo je červená hvězdička, která značí "Čákovu vyhlídku" a nedaleko stál první radiolokátor Freya EGON.         Freya EGON. * Radiolokátor Freya EGON stál na vrcholu vysoké a mohutné dřevěné věže.  Dřevěná věž byla vztyčena na velkých betonových patkách, ke kterým byla připevněna pomocí ocelových platlí.  Betonové patky.  Každá patka měla zakotveny dva šrouby k uchycení ocelových
Další informace

Florián

Obrázek
Florián na začátku 20.století. /Foto nakladatelství Starý most/ Florián, je více než kilometr dlouhý skalnatý hřeben (uprostřed mapy), který se nachází mezi vrcholem Převážení (607m) a mírně klesá na sever k vrcholu Vlč (602m), nedaleko obce Dobřív. Skalnatý hřeben tvoří bělavé až šedé křemenné slepence, uložené zde v období středního kambria. Zakončení hřebene nad Ledným potokem vytvářelo romantické a na počátku 20.století často fotografované scenérie. Rád sem za svých pobytů u příbuzných v Dobřívu chodíval český divadelní herec Jindřich Mošna (1837-1911). Dnes už není pohled na hřeben tak působivý, protože většinu pro něj charakteristických skalních špic zničila těžba kamenolomu, otevřeném zde v roce 1931. V dnešní době je téměř celý hřeben Floriánu zarostlý dřevinami. Pod hřebenem se dá projít údolím Ledného potoka kouzelnou lesní cestou a u vojenského cvičiště Zadní Bahna doprava obejít na protilehlou stranu a vrátit se zpět k tomuto vrcholu z druhé strany. Cesta kolem hřebene je d
Další informace

Bílá skála.

Obrázek
Bílá skála 614m, pohled z vrcholu. Vrcholů s názvem Bílá skála je v Brdech a okolí hned několik. Bílá skála 721 m, se nachází asi 1km západním směrem od Lázského rybníka, další vrchol s tímto jménem leží ve výšce 659 m severozápadně od Strašic a je součástí Přírodního parku Trhoň. Cíl naší dnešní cesty Bílá skála, stojí na západním svahu Kamenné směrem k Zadním Bahnům, bývalému cvičišti vojenské techniky, ve výšce 614 m. V jejím okolí se nachází vrcholy Dubina 634 m a Převážení 607 m, ale na samotný vrchol nevedou žádné značené turistické trasy. Z asfaltové silnice vedoucí ze Strašic až k Padrťským rybníkům musíme včas odbočit doprava a poměrně hustým lesem dojít až k vrcholu. Je to asi 400 m od silnice, ale cesta poměrně kamenitým a hustým lesem není žádná procházka. Všude spadané větve a neodklizené prořezy, což ale není v brdských lesích nic neobvyklého. Cesta k vrcholu. Samotné okolí vrcholu Bílé skály je poměrně hustě osázené buky, které vypadají v zimním období bez listí strašid
Další informace