Padrťské rybníky část I

Nejznámější a nejvíce vyhledávanou částí Brd pro návštěvníky jsou Padrťské rybníky. Nacházejí se v centru Brd a jsou téměř stejně vzdálené od Rokycan i Příbrami. Samotná obec Padrť zanikla jako mnoho dalších v roce 1952, kdy bylo rozhodnuto o zřízení vojenské střelnice v této části centrálních Brd. Obyvatelé těchto vesnic byli vystěhováni a všechny tyto obce byly srovnány buldozery se zemí.

Mapka rybníků, dole je Hořejší rybník, nad ním Dolejší rybník, obec Padrť byla pod jeho hrází. 

Hráz Hořejšího rybníka.

Hořejší rybník.

Rozbouřená hladina rybníka.

V této chatě u hráze se konaly za komunismu ještě v Československu bouřlivé rybářské oslavy, které pořádal tehdejší ministr obrany. 

Silnice od hráze Hořejšího rybníka do Padrtě je lemována letitými duby.

Dolejší padrťský rybník, pohled z hráze Hořejšího rybníka.

 Ve druhé polovině 16. století začíná pod hrází Dolejšího rybníka vznikat vesnice Padrť.

Pohled z hráze Dolejšího rybníka.

V roce 1753 v Padrti dýmá vysoká pec a na Padrťském potoce níže buší pět hamrů a továrnička  Šindelka, kde se strojově vyráběl šindel, kdysi krytina střech všech brdských chalup. Všechny tyto hamry a ostatní výrobny v době, kdy ještě neexistovala elektřina, byly poháněny vodou a vodní kola roztáčela tato zařízení přes hřídel od náhonu. Pod Hořejším a Dolejším rybníkem jsou ještě další čtyři menší rybníky, které sloužily k pohonu hamrů a ostatních výroben.

Zájem o Padrť stoupal zejména po vzniku první republiky. Mnozí Plzeňané a Pražané si v obci najímali takzvaný letní byt. Turista, který ve zdejších hospodách nechal pár krejcarů, byl váženým hostem. Kouzelné Padrťské rybníky lákaly a proto tu byly hned čtyři hospody. Ke koupání sloužil především Dolejší rybník, při jehož východní straně byla pláž zvaná Rožmitálka, protože se nacházela již na území arcibiskupského velkostatku v Rožmitále pod Třemšínem. Pláž jí sice říkali, ale ve zdejším nepísečném terénu, to byla ve skutečnosti jenom louka. 

Bývalá pláž Rožmitálka.

Bylo-li horké léto, trávili prý na tom místě "lufťáci", jak své hosty Padrťští přezdívali, celé dny, i jídlo a pití si sem nechávali nosit. Proti Rožmitálce byl malý ostrov, který byl útočištěm vodního ptactva.

Hořejší Padrťský rybník, obklopený ze všech stran lesy a bažinatým terénem, působil trochu tajemně a tak letní hosté z Padrtě zůstávali většinou jen při procházce po jeho hrázi. 

Velkou událostí tohoto kraje byl jednou za dva roky výlov Padrťských rybníků za obvyklého ceremoniálu, jaký je znám z jižních Čech. Rybníkáři, zaměstnanci Colloredo-Mansfelda, jemuž rybníky patřily, odtud odváželi plné vozy kaprů, štik, okounů a také úhořů. Koncem výlovu, na který netrpělivě čekali všichni Padrťští a početní příchozí z okolí, bylo zvolání "hoří". Znamenalo to, že oficiální výlov je u konce a do rybníka může vstoupit kdokoliv, aby si vylovil zapomenutou rybu. Ještě několik dní potom se Padrtí vznášela vůně smažených ryb.

/Jan Čáka/

A zde končí první část o Padrťských rybnících.

Na další toulky po Brdech a okolí vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.

********************************************************************************