Liebusovo jezírko


Liebusovo, nebo také Černé jezírko se nachází necelý kilometr od obce Podluhy u Hořovic v Brdech.
Jezírko sloužilo jako výletní místo až do Druhé světové války. Poté došlo k postupné devastaci tohoto místa a protržení hráze.


Jezírku dominuje skalní útvar nazývaný Liebusova skalka.
Až v roce 2013 bylo jezírko obnoveno, byla provedena rekonstrukce hráze a bylo vybudováno nové výpustní zařízení. Náklady na obnovu jezírka byly financovány z vlastních zdrojů státního podniku Vojenské lesy a statky ČR.  
 

Johann Liebus nastoupil na hořovické panství 18. ledna 1894 a na přelomu 19. a 20. století vykonával funkci lesmistra. Byla to doba rozvoje turistiky v českých zemích. 
Pod vedením lesmistra Liebuse byla vybudována vyhlídková místa, altány a turistické stezky. Tato místa byla zpravidla pojmenována podle příslušníků knížecího rodu, např. Jindřichova skála u obce Malá Víska nebo Moricovo návrší na Dražovce. V této době bylo vybudováno i toto jezírko, které bylo netradičně pojmenováno jeho jménem. V současnosti se též používá název Černé jezírko. 
U jezírka byla umístěna litinová deska s názvem tohoto místa, pravděpodobně na skále. Torzo litinové desky bylo pod skalou skutečně nalezeno a bylo uloženo v depozitáři muzea ve Strašicích.


Detail skály.


Pohled na zadní část jezírka.


Zima na jezírku.


Hráz a výpustní zařízení.


Přítok do jezírka.


Skalka z boku.


Jezírko má v každém ročním období svoje kouzlo.


Vtok do jezírka


Nádherné lekníny


Tímto pohledem končí dnešní návštěva Liebusova jezírka. 

Všem našim čtenářům vřele doporučujeme výlet na toto jezírko, stojí to opravdu za to. 

 Redakce blogu Brdolog.


************************************************************************

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pegasus - Y - radiolokační stanice na vrcholu Prahy. /Co zbylo..../

Obrázek
V minulém článku jsme vás seznámili s německou radiolokační stanicí Pegasus - Y na vrcholu Prahy za II. světové války. V tomto článku vám přiblížíme co po 80. ti letech z této radiolokační stanice zbylo a je možné ještě v terénu nalézt. Jak jsme již uvedli, radiolokační stanice byla postavena na vrstevnici 850, která tvoří poměrně rozsáhlou plošinu a téměř ve středu stojí 862 m.n.m. vrchol Praha.      Černé body 1-5 na levé straně značí pozice měřičů vzdálenosti Hans. Červené body 1-5 na pravé straně značí pozice zaměřovačů Heinrich. Žluté body ve středu jsou radiolokátory Freya EGON. V dolní části vlevo je červená hvězdička, která značí "Čákovu vyhlídku" a nedaleko stál první radiolokátor Freya EGON.         Freya EGON. * Radiolokátor Freya EGON stál na vrcholu vysoké a mohutné dřevěné věže.  Dřevěná věž byla vztyčena na velkých betonových patkách, ke kterým byla připevněna pomocí ocelových platlí.  Betonové patky.  Každá patka měla zakotveny dva šrouby k uchycení ocelových
Další informace

Florián

Obrázek
Florián na začátku 20.století. /Foto nakladatelství Starý most/ Florián, je více než kilometr dlouhý skalnatý hřeben (uprostřed mapy), který se nachází mezi vrcholem Převážení (607m) a mírně klesá na sever k vrcholu Vlč (602m), nedaleko obce Dobřív. Skalnatý hřeben tvoří bělavé až šedé křemenné slepence, uložené zde v období středního kambria. Zakončení hřebene nad Ledným potokem vytvářelo romantické a na počátku 20.století často fotografované scenérie. Rád sem za svých pobytů u příbuzných v Dobřívu chodíval český divadelní herec Jindřich Mošna (1837-1911). Dnes už není pohled na hřeben tak působivý, protože většinu pro něj charakteristických skalních špic zničila těžba kamenolomu, otevřeném zde v roce 1931. V dnešní době je téměř celý hřeben Floriánu zarostlý dřevinami. Pod hřebenem se dá projít údolím Ledného potoka kouzelnou lesní cestou a u vojenského cvičiště Zadní Bahna doprava obejít na protilehlou stranu a vrátit se zpět k tomuto vrcholu z druhé strany. Cesta kolem hřebene je d
Další informace

Bílá skála.

Obrázek
Bílá skála 614m, pohled z vrcholu. Vrcholů s názvem Bílá skála je v Brdech a okolí hned několik. Bílá skála 721 m, se nachází asi 1km západním směrem od Lázského rybníka, další vrchol s tímto jménem leží ve výšce 659 m severozápadně od Strašic a je součástí Přírodního parku Trhoň. Cíl naší dnešní cesty Bílá skála, stojí na západním svahu Kamenné směrem k Zadním Bahnům, bývalému cvičišti vojenské techniky, ve výšce 614 m. V jejím okolí se nachází vrcholy Dubina 634 m a Převážení 607 m, ale na samotný vrchol nevedou žádné značené turistické trasy. Z asfaltové silnice vedoucí ze Strašic až k Padrťským rybníkům musíme včas odbočit doprava a poměrně hustým lesem dojít až k vrcholu. Je to asi 400 m od silnice, ale cesta poměrně kamenitým a hustým lesem není žádná procházka. Všude spadané větve a neodklizené prořezy, což ale není v brdských lesích nic neobvyklého. Cesta k vrcholu. Samotné okolí vrcholu Bílé skály je poměrně hustě osázené buky, které vypadají v zimním období bez listí strašid
Další informace