Benediktínský klášter na Teslíně
Na západní straně Padrťských rybníků stoupá terén v táhlou výšinu, která byla ještě dávno před vznikem rybníků nazvána Teslín. Takto byla pojmenovaná i osada s myslivnou, ležící dva kilometry jižněji, v nejvyšším bodě silnice vedoucí z Rožmitálu do Plzně. Název Teslín je zaznamenán i na Německé mapě z 19.století. Dnes je toto jméno uváděno v množném čísle, Teslíny.
Poustevníci na Teslíně - těmito slovy uvádí Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české zprávu, kterou datuje rokem 1084:
Téhož léta vyšli su čtyři bratři duchovní, to jest kněží a čtyři světští, s povolením opata svého z kláštera svatého Jana, jenž je na Ostrově řádu svatého Benedikta u Davle, a mnohá místa schodivše, nemohli nemohli příhodného sobě k bydlení naleznuti, až přišli na jeden, ač povlovný ale velmi vysoký vrch kterémuž jméno bylo Teslín, a tu osadivše se, kostel dřevěný velmi krásný k poctivosti Pánu Bohu a svatému Janu Křtiteli postavili a tu velmi nábožně sloužili Pánu Bohu svému.
Ještě na sklonku 19. století stál v místech presbytáře klášterního kostela sv. Jana Křtitele na Teslíně tento kus zdiva. /Foto Jan Čáka/.
Mnozí lidé vidouce jejich příkrý život, navštěvovali je, žádající, aby za ně Pána Boha prosili. Někteří ovšem lidé, lítost nad nimi majíce, peníze jim přinášeli i mnohé jiné dávali dary, oni nic vzíti nechtěli, pravíce: "Naše tělo toho nepotřebuje a duše také", mnozí jiní, i duchovní i světští, vidouce jich dobré, cnostné i svaté obcování, mezi ně se dávali pro odplatu života věčného a někteří mezi nimi zůstávali až do skončení svých životů.
Kresba Jana Čáky.
Zpráva o mniších na Teslíně je tedy z pera dějepisce 16.století, a jak už víme, dějepisce s puncem menší věrohodnosti. Nicméně opět připomeňme, že Václav Hájek z Libočan působil tři roky jako farář v nedalekém Rožmitále a zde mohl zapsat vyprávění, které se v kraji dochovalo. Jen onen letopočet 1084 si docela jistě vymyslel, s touto jeho slabostí se už musíme smířit.
Kresba a foto Jan Čáka.
Kdy skutečně vzniklo proboštství - klášter na Teslíně? Stalo se tak nejméně o dvě století později než uvádí kronikář Hájek. Podnětem byl bezpochyby odkaz zbožného šlechtice Protivy z Rožmitálu, jenž v roce 1310 daroval Ostrovskému klášteru "na spásu své duše, svých předků a potomků" vrch, v testamentu jmenovaný Baštiny. Zatím nejstarší existující listina dokazující proboštství Teslín, je z roku 1353, tedy z doby vlády Karla IV.
Husitská revoluce v roce 1420 smetla klášter svatého Jana na Ostrově u Davle ze zemského povrchu a všichni mniši byli povražděni. Jak to bylo v té bouřlivé době v mnišské samotě na Teslíně? I tu dokázali husité vyhledat a zničit. Traduje se, že se tak stalo 8. února 1421, za pochodu Žižkova vojska z Tábora do západních Čech. Potom už není o drobném klášteře v Brdech zmínka.
Nedaleko bývalého kláštera teče potůček se jménem Zlatý, na němž byly zbudovány tři malé rybníčky, které časem zanikly, dva z nich byly téměř nedávno obnoveny. V těsném sousedství chrámu stávala i budova proboštství a hospodářský dvůr, ale to už byly patrně jen sruby. Roubená byla i drobná víska, která se opodál kláštera rozrostla. Všechny její stavby zmizely bez jediné stopy, políčka a louky pracně kdysi obdělávané opět pohltil les, v němž setrvalo místní jméno U kostelíka.
A my s myšlenkou o podivném běhu věcí lidských se z tohoto koutu vytratíme po špičkách....
/Autor Jan Čáka/
****************************************************
Na další a snad veselejší toulky po Brdech a okolí, Vás srdečně zve redakce blogu
BRDOLOG.
****************************************************************************
Komentáře
Okomentovat