Leden

Vánoční procházka

 Letošní vánoční shon poznamenaný virem covid 19 sice nebyl tak hektický jako v minulých letech, ale přesto nebylo na škodu opustit městský ruch a vydat se do brdských hvozdů a v klidu se nadýchat čerstvého vzduchu a vyčistit si hlavu. Vydali jsme se opravdu jen na procházku a to z obce Hořice na Starou Horu. Obec Hořice se nachází mezi obcemi Vísky a Číčov na silnici z Mirošova do Rožmitálu pod Třemšínem.

Auto jsme zaparkovali na konci obce. Byla hustá mlha a teplota mínus 1°C, vítr foukal mírně od severozápadu.

  Stoupali jsme po silnici, vlevo jsme měli les a vpravo zamlžené louky Na Planinách. Díky husté mlze a mrazu byly stromy krásně ojíněné.

Po pár stech metrech odbočuje doprava cyklostezka a je zde postavené krásné zastřešené turistické sezení. Vzadu v mlze jsou louky Na Planinách.


Stále ještě mrzlo.


 Pohled na sezení v mlze. 

Pokračujeme k cíli.

Kůrovcová mýtina

Posezení u balvanu pod dubem

Cestou jsme minuli tři odbočky doleva, stoupají a došli bychom po 1 km k Trokavecké skále


U cesty jsou poslední zbytky hub

Jako v Mrazíkovi


Trauma bod Stará Hora, zde ale není ještě samotný vrchol, k cíli nám schází 300 metrů. Na úvodní mapce je trauma bod označen červeným křížkem.

Zde je cíl naší dnešní procházky. Ušli jsme 1,5 km a na tomto zalesněném pahorku je vrchol Stará Hora 665 m.n.m. 

Podle pověstí zde stával hrad Číčovců z Číčova, terén však existenci žádné stavby nenaznačuje. Loupeživý rytíř "z Hořic", popravený roku 1512, neměl s touto lokalitou nic společného, pocházel z jiného místa.

Přesně v tomto místě je vrchol Stará Hora, není zde žádná značka a ani kamenné pyramidy, kterými turisté označují nejvyšší bod. Pátrali jsme po celém obvodu pahorku, ale opravdu zde není známka po nějaké stavbě. To ovšem v žádném případě nevylučuje, že zde hrad mohl stát. To by ověřili jedině archeologové, kteří by museli celý prostor prozkoumat a pochopitelně i kopat. Na Brdech známe místa, která po likvidaci budov nejsou ani sto let stará a po budovách není viditelně ani památky, natož po stavbě více než 600 let staré. 

Vrchol Stará Hora je díky mlze téměř neviditelný, ale my díky mlze jsme zažili nádhernou  vánoční brdskou atmosféru. 

.....................................................................



Na další toulky po Brdech vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.


***********************************************************************


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pegasus - Y - radiolokační stanice na vrcholu Prahy. /Co zbylo..../

Obrázek
V minulém článku jsme vás seznámili s německou radiolokační stanicí Pegasus - Y na vrcholu Prahy za II. světové války. V tomto článku vám přiblížíme co po 80. ti letech z této radiolokační stanice zbylo a je možné ještě v terénu nalézt. Jak jsme již uvedli, radiolokační stanice byla postavena na vrstevnici 850, která tvoří poměrně rozsáhlou plošinu a téměř ve středu stojí 862 m.n.m. vrchol Praha.      Černé body 1-5 na levé straně značí pozice měřičů vzdálenosti Hans. Červené body 1-5 na pravé straně značí pozice zaměřovačů Heinrich. Žluté body ve středu jsou radiolokátory Freya EGON. V dolní části vlevo je červená hvězdička, která značí "Čákovu vyhlídku" a nedaleko stál první radiolokátor Freya EGON.         Freya EGON. * Radiolokátor Freya EGON stál na vrcholu vysoké a mohutné dřevěné věže.  Dřevěná věž byla vztyčena na velkých betonových patkách, ke kterým byla připevněna pomocí ocelových platlí.  Betonové patky.  Každá patka měla zakotveny dva šrouby k uchycení ocelových
Další informace

Florián

Obrázek
Florián na začátku 20.století. /Foto nakladatelství Starý most/ Florián, je více než kilometr dlouhý skalnatý hřeben (uprostřed mapy), který se nachází mezi vrcholem Převážení (607m) a mírně klesá na sever k vrcholu Vlč (602m), nedaleko obce Dobřív. Skalnatý hřeben tvoří bělavé až šedé křemenné slepence, uložené zde v období středního kambria. Zakončení hřebene nad Ledným potokem vytvářelo romantické a na počátku 20.století často fotografované scenérie. Rád sem za svých pobytů u příbuzných v Dobřívu chodíval český divadelní herec Jindřich Mošna (1837-1911). Dnes už není pohled na hřeben tak působivý, protože většinu pro něj charakteristických skalních špic zničila těžba kamenolomu, otevřeném zde v roce 1931. V dnešní době je téměř celý hřeben Floriánu zarostlý dřevinami. Pod hřebenem se dá projít údolím Ledného potoka kouzelnou lesní cestou a u vojenského cvičiště Zadní Bahna doprava obejít na protilehlou stranu a vrátit se zpět k tomuto vrcholu z druhé strany. Cesta kolem hřebene je d
Další informace

Bílá skála.

Obrázek
Bílá skála 614m, pohled z vrcholu. Vrcholů s názvem Bílá skála je v Brdech a okolí hned několik. Bílá skála 721 m, se nachází asi 1km západním směrem od Lázského rybníka, další vrchol s tímto jménem leží ve výšce 659 m severozápadně od Strašic a je součástí Přírodního parku Trhoň. Cíl naší dnešní cesty Bílá skála, stojí na západním svahu Kamenné směrem k Zadním Bahnům, bývalému cvičišti vojenské techniky, ve výšce 614 m. V jejím okolí se nachází vrcholy Dubina 634 m a Převážení 607 m, ale na samotný vrchol nevedou žádné značené turistické trasy. Z asfaltové silnice vedoucí ze Strašic až k Padrťským rybníkům musíme včas odbočit doprava a poměrně hustým lesem dojít až k vrcholu. Je to asi 400 m od silnice, ale cesta poměrně kamenitým a hustým lesem není žádná procházka. Všude spadané větve a neodklizené prořezy, což ale není v brdských lesích nic neobvyklého. Cesta k vrcholu. Samotné okolí vrcholu Bílé skály je poměrně hustě osázené buky, které vypadají v zimním období bez listí strašid
Další informace