Náprstníky 2021


Náprstník (Digitalis).

Každým rokem sledujeme výskyt této dvouděložní rostliny na Brdech. V České republice jsou rozšířeny 2 druhy, náprstník velkokvětý a náprstník červený. Rostliny obsahují glykosidy působící na srdeční činnost a jsou využívány v lékařství. Všechny druhy jsou jedovaté a mohou způsobit smrtelnou otravu. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny a jejich semena se dají zakoupit v obchodech.

Jako vždy, jsme i letos časně zjara navštívili místa výskytu náprstníků na Brdech. Po letošní tuhé zimě nás zajímalo, jak rostliny mrazy přežily.


Většina rostlin zimu na Brdech zvládla velice dobře. 



 Lokalita pod Dubinou, vegetace začíná náprstníky pomalu, ale jistě pohlcovat. Příští rok zde již nebude po náprstníkách ani památky, protože se dávno mnoha tisíci droboučkých semínek větrem přesunuly na vhodná místa nových pasek. Tak trvá jejich věčná pouť, kterou se rozmnožují.

A teď si prohlédneme brdskou nádheru, kvetoucí náprstníky.

Ideální místo pro náprstníky, téměř holá paseka.

Galerie kvetoucích náprstníků.











Je to opravdu nádhera.


Dokvétající náprstníky mají květy na samém vrcholu rostliny.


Sám voják v zeleném poli kapradí.


Tobolky po dozrání uschnou a silný podzimní vítr roznese tisíce droboučkých semínek náprstníků do širokého okolí.

 Nejvhodnějším místem pro jejich růst jsou nové paseky se sazeničkami stromků. Zde vydrží růst 4 až 6 let, než stromky vyrostou do 1 metru. Potom jejich čas na tomto stanovišti skončil, ale to je již dávno tisíce semínek větrem rozneseno na nové lokality. Kůrovcové mýtiny, kterých je dnes na Brdech nespočetné množství, jsou ideálním místem pro nová stanoviště těchto rostlin. 

Kůrovcová paseka, kterých je na Brdech nespočetně mnoho.

 Náprstníky zde mají nový prostor, který určitě využijí a minimálně 6 let budou těmto holinám vévodit. Bude to alespoň mírné zkrášlení těchto smutných míst. Snímky jsou z plání pod Rovinami, kde byl vysoký a hustý les.

 Náprstník je právem nazýván brdská orchidej.

..................................................................................................


Na další toulky po Brdech vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.


*******************************************************************



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pegasus - Y - radiolokační stanice na vrcholu Prahy. /Co zbylo..../

Obrázek
V minulém článku jsme vás seznámili s německou radiolokační stanicí Pegasus - Y na vrcholu Prahy za II. světové války. V tomto článku vám přiblížíme co po 80. ti letech z této radiolokační stanice zbylo a je možné ještě v terénu nalézt. Jak jsme již uvedli, radiolokační stanice byla postavena na vrstevnici 850, která tvoří poměrně rozsáhlou plošinu a téměř ve středu stojí 862 m.n.m. vrchol Praha.      Černé body 1-5 na levé straně značí pozice měřičů vzdálenosti Hans. Červené body 1-5 na pravé straně značí pozice zaměřovačů Heinrich. Žluté body ve středu jsou radiolokátory Freya EGON. V dolní části vlevo je červená hvězdička, která značí "Čákovu vyhlídku" a nedaleko stál první radiolokátor Freya EGON.         Freya EGON. * Radiolokátor Freya EGON stál na vrcholu vysoké a mohutné dřevěné věže.  Dřevěná věž byla vztyčena na velkých betonových patkách, ke kterým byla připevněna pomocí ocelových platlí.  Betonové patky.  Každá patka měla zakotveny dva šrouby k uchycení ocelových
Další informace

Florián

Obrázek
Florián na začátku 20.století. /Foto nakladatelství Starý most/ Florián, je více než kilometr dlouhý skalnatý hřeben (uprostřed mapy), který se nachází mezi vrcholem Převážení (607m) a mírně klesá na sever k vrcholu Vlč (602m), nedaleko obce Dobřív. Skalnatý hřeben tvoří bělavé až šedé křemenné slepence, uložené zde v období středního kambria. Zakončení hřebene nad Ledným potokem vytvářelo romantické a na počátku 20.století často fotografované scenérie. Rád sem za svých pobytů u příbuzných v Dobřívu chodíval český divadelní herec Jindřich Mošna (1837-1911). Dnes už není pohled na hřeben tak působivý, protože většinu pro něj charakteristických skalních špic zničila těžba kamenolomu, otevřeném zde v roce 1931. V dnešní době je téměř celý hřeben Floriánu zarostlý dřevinami. Pod hřebenem se dá projít údolím Ledného potoka kouzelnou lesní cestou a u vojenského cvičiště Zadní Bahna doprava obejít na protilehlou stranu a vrátit se zpět k tomuto vrcholu z druhé strany. Cesta kolem hřebene je d
Další informace

Bílá skála.

Obrázek
Bílá skála 614m, pohled z vrcholu. Vrcholů s názvem Bílá skála je v Brdech a okolí hned několik. Bílá skála 721 m, se nachází asi 1km západním směrem od Lázského rybníka, další vrchol s tímto jménem leží ve výšce 659 m severozápadně od Strašic a je součástí Přírodního parku Trhoň. Cíl naší dnešní cesty Bílá skála, stojí na západním svahu Kamenné směrem k Zadním Bahnům, bývalému cvičišti vojenské techniky, ve výšce 614 m. V jejím okolí se nachází vrcholy Dubina 634 m a Převážení 607 m, ale na samotný vrchol nevedou žádné značené turistické trasy. Z asfaltové silnice vedoucí ze Strašic až k Padrťským rybníkům musíme včas odbočit doprava a poměrně hustým lesem dojít až k vrcholu. Je to asi 400 m od silnice, ale cesta poměrně kamenitým a hustým lesem není žádná procházka. Všude spadané větve a neodklizené prořezy, což ale není v brdských lesích nic neobvyklého. Cesta k vrcholu. Samotné okolí vrcholu Bílé skály je poměrně hustě osázené buky, které vypadají v zimním období bez listí strašid
Další informace