Betlémy vyprávějí

 


Vážení čtenáři, dovolujeme si Vás pozvat na výstavu "BETLÉMY VYPRÁVĚJÍ" v Galerii 6 v Praze, kterou pořádá onkolog v Nemocnici v Hořovicích, Primář MUDr. Martin Šmakal, autor a majitel unikátní sbírky Betlémů.

Jednoho dne, když rodiče jeho manželky s věkem začali ztrácet zájem o chalupu v Krkonoších u Vysokého nad Jizerou, našel pan Primář na půdě chalupy krásný zachovalý betlém a jako milovník Vánoc betlém hned využil. Při opravách opravách chalupy mu řemeslníci nabídli ke koupi ještěj jeden / aby měli oba synové památku po rodičích/ a potom ještě jeden a základ sbírky byl dán. To se psal rok 1988..., no a rozsah sbírky nemá nyní asi v Č.R. srovnání.

Sbírka je zaměřena na betlémy s vazbou na Krkonoše. Buď tam byly betlémy přímo vyrobeny či zakoupeny, nebo mají nějaký krkonošský příběh. Jedná se o sbírku starožitných, převážně ručně vyřezávaných betlémů, vyjímkou jsou betlémy z vosku, kterých se dochovalo minimum, roztekly se u kachlových kamen, nebo na slunci na parapetech za oknem a betlémy papírové, které se v Krkonoších též objevovaly. Ojediněle uvidíte i některé betlémy, které ke Krkonoším nemají přímý vztah, ale osobní vztah k nim má majitel /např. dary od pacientů, betlémy z dětství či dovolené apod./.

Počátek sbírky se datuje k Dekretům Josefa II /1781-2/, kdy panovník zrušil některé církevní řády a též stavění betlémů v kostelích. Neuvidíme renesanční či barokní, ač první betlém prý pochází od Františka z Assisi asi z roku 1223... Nejmladší betlémy jsou z mezi válečné doby 20.století.







Betlém rohový, těch se moc nedělalo.










Betlém z východních Krkonoš či spíše už z Ústeckoorlicka, který sice nemá řezbářsky takovou hodnotu, ale je velkého rozsahu a je celý ručně malovaný.





Otáčivý betlém, který roztočí teplo od zapálených svíček.


























Nejvzácnější a zároveň největší betlém původem z Třeště z roku 1891.

.......................................................................................


Na dnešní výstavě vzhledem k prostorovým možnostem vidíte pouze část sbírky, v minulých letech byla celá sbírka vystavena na zámku v Hořovicích. V příštím roce budou k dispozici další prostory, tak se máme na co těšit.

........................................................................................


Ke každému betlému na výstavě Vám majitel a vášnivý sběratel pan Primář MUDr. Martin Šmakal milerád sdělí podrobné informace. Výstava je otevřena do 12.1.2025, další informace najdete na:

https://galerie6.cz/


.......................................................................................................


Redakce blogu Brdolog.


**********************************************************************************  


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pegasus - Y - radiolokační stanice na vrcholu Prahy. /Co zbylo..../

Obrázek
V minulém článku jsme vás seznámili s německou radiolokační stanicí Pegasus - Y na vrcholu Prahy za II. světové války. V tomto článku vám přiblížíme co po 80. ti letech z této radiolokační stanice zbylo a je možné ještě v terénu nalézt. Jak jsme již uvedli, radiolokační stanice byla postavena na vrstevnici 850, která tvoří poměrně rozsáhlou plošinu a téměř ve středu stojí 862 m.n.m. vrchol Praha.      Černé body 1-5 na levé straně značí pozice měřičů vzdálenosti Hans. Červené body 1-5 na pravé straně značí pozice zaměřovačů Heinrich. Žluté body ve středu jsou radiolokátory Freya EGON. V dolní části vlevo je červená hvězdička, která značí "Čákovu vyhlídku" a nedaleko stál první radiolokátor Freya EGON.         Freya EGON. * Radiolokátor Freya EGON stál na vrcholu vysoké a mohutné dřevěné věže.  Dřevěná věž byla vztyčena na velkých betonových patkách, ke kterým byla připevněna pomocí ocelových platlí.  Betonové patky.  Každá patka měla zak...
Další informace

Nová brdská osmistovka - Tomda.

Obrázek
  Tomda 836 m.n.m. Vítáme naše návštěvníky v čase dovolených a prázdnin.  Název dnešního článku vypadá, jako by na Brdech vznikl nový vrchol po nějaké sopečné činnosti. Bohudíky se tak nestalo, ale po kůrovcové kalamitě a následnému kácení napadených stromů, byla odlesněna veliká část vrcholů našeho pohoří. Tím se odkryla mnohá, v lesích bezvýznamná místa bez rozhledu a při návštěvě těchto vrcholů, člověk ani nepoznal, že se nachází ve výšce nad osm set metrů. A takto vznikla v Brdech nová osmistovka Tomda 836 m.n.m., která leží vzdušnou čarou 820 metrů od vrcholu Hradiště.   Nejznámějšími vrcholy s výškou nad 800 metrů ve středních Brdech byly uváděny: 1 -  Tok 865 m  -  nejvyšší vrchol Středočeského kraje 2 -  Praha 862 m                                                               ...
Další informace

Pod Kamennou

Obrázek
  V minulém článku jsme navštívili vrchol Kamenná 736 m.n.m.. Dnes se přesuneme pouze o 300 metrů jihozápadním směrem, kde se nachází ve výšce 733 m.n.m., tedy o 3 metry níže, bezejmenný vrchol. Nahoře uprostřed snímku je vidět pěšinu, která klesá od vrcholu Kamenná k cíli naší dnešní cesty. Kolem cesty jsme míjeli kamenné patníky, v Brdech celkem dost běžná věc, jenom někdy lze špatně rozlišit, co přesně vymezovaly. Protože jsme patníky nacházeli i dále dost pravidelně, pokusíme se zjistit jejich účel v některém z dalších článků našeho blogu. Terén opět připomínal džungli, ale jelikož jsme u Kamenné, není se čemu divit. Napravo les řídne a tam je náš cíl. Mezi stromy se ukrývá zdejší vrchol. Slepencové skály jsou na Brdech téměř všude. Jako by tu nějaký obr rozházel kamenné bloky. Při trošce fantazie to zde vypadá jako brdské Stonehenge. Okénko. K čemu sloužily tyto kovové řetězy lze těžko určit, ale rozhodně nebudou z dávných dob. Takto přesně lícované stěny vypadají jako uměle p...
Další informace