Skály na Suché seči


Suchá seč se nachází v brdských lesích mezi obcemi Těně a Zaječov. Největší zajímavostí této oblasti jsou skalní pásy, které jsou většinou skryté v lesních porostech. Před mnoha lety byly pohodlně přístupné po lesním jehličí a mechu. Dnes jak vidíte na mapce jsou obklopeny, vlastně jako většina brdských lesů, těžbou dřeva. Dříve se při kácení stromů veškeré odřezky větví odvážely k dalšímu zpracování, takže les byl čistý a průchozí, dnes se veškeré odřezané větve nechávají na místě jak padnou. Projít tímto územím je zdraví nebezpečné a jenom trénovaný člověk s holemi se značným  úsilím to dokáže, ale úsek 300 metrů trvá i 3/4 hodiny. Dokázali jsme to skoro zázračně a přesto nám průzkum skal na Suché seči zabral 2 měsíce času. Pohyb takový terénem je pro hazardéry se zdravím a v žádném případě to nezkušeným turistům nedoporučujeme. Výchozím bodem našich výprav byla lesní cesta pod Peškovým dubem u obce Těně.


Pásy skal na Suché seči jsme navštívili ze 3 míst

                                      Č.1 - Ze žlutě značené cesty.
  Č.2 - Z modré cesty.                                        
                                                 Č.3 - Z přerušovaně značené cesty.
                                                              

V zadní části vysokého lesa začíná Suchá seč.


Náhle se objevily první skály.


Neznalého člověka by nenapadlo, že pár metrů od cesty jsou takové skalní útvary.


Pro špatný přístup jsme se snažili vytvořit co nejvíce snímků.


Z různých úhlů pohledu, vytváří skály rozmanité tvary.


Při troše fantazie, lidská hlava ze zakrytým okem.


Nebo něco jiného???


Vše je ukryto pečlivě v lesích.


Zde končí návštěva místa Č.1.


Místo Č.2. V pravé části snímku skály začínají. 


Vzadu navršené balvany.


V těchto kamenných polích jen také velmi nebezpečno chodit.


Pod skalami stojí starý buk.


Nad bukem další suťové pole.


Zadní část skal, terén je opravdu nebezpečný.



Detail zadní stěny.


Poslední část hřebene skal na místě Č.2.


Zde končí návštěva druhé části.



Návštěva místa Č.3, je od přerušovaně značené cesty na mapce asi 600 metrů daleko. Přes dvě ramena Jalového potoka, nám to v terénu plném větví, trvalo hodinu náročné chůze s holemi.


Sluníčko se ukázalo.


Vrchol třetí části skal.


Všude samé odřezané větve.


Poslední snímek vrcholu


Pod skalami nás čekala nádhera.


Suťové pole zarostlé mechem.


Levá strana skal.


Každý záběr má svoje kouzlo.


Stačí trochu fantazie, lidské představivosti a příroda vytvoří nemožné tvary. 

Skryté skalní útvary na Suché seči nám daly zabrat a stály dva měsíce nedělních cest, ale byla to nádhera, která za to stála. 

Na další toulky po Brdech Vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.


*****************************************************************************

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pegasus - Y - radiolokační stanice na vrcholu Prahy. /Co zbylo..../

Obrázek
V minulém článku jsme vás seznámili s německou radiolokační stanicí Pegasus - Y na vrcholu Prahy za II. světové války. V tomto článku vám přiblížíme co po 80. ti letech z této radiolokační stanice zbylo a je možné ještě v terénu nalézt. Jak jsme již uvedli, radiolokační stanice byla postavena na vrstevnici 850, která tvoří poměrně rozsáhlou plošinu a téměř ve středu stojí 862 m.n.m. vrchol Praha.      Černé body 1-5 na levé straně značí pozice měřičů vzdálenosti Hans. Červené body 1-5 na pravé straně značí pozice zaměřovačů Heinrich. Žluté body ve středu jsou radiolokátory Freya EGON. V dolní části vlevo je červená hvězdička, která značí "Čákovu vyhlídku" a nedaleko stál první radiolokátor Freya EGON.         Freya EGON. * Radiolokátor Freya EGON stál na vrcholu vysoké a mohutné dřevěné věže.  Dřevěná věž byla vztyčena na velkých betonových patkách, ke kterým byla připevněna pomocí ocelových platlí.  Betonové patky.  Každá patka měla zak...
Další informace

Louky nad Padrtí a Svatý Ambrož

Obrázek
      Pod hrází Dolejšího rybníku stála obec Padrť, která byla, jako další vesnice ve Středních Brdech, při vzniku Vojenského Újezdu vystěhována a srovnána se zemí. Byla zde vybudovaná moderní tanková střelnice, na loukách v okolí byly instalovány elektricky ovládané terče, na které armáda střílela ostrou tankovou a dělostřeleckou municí. Vše bylo koordinováno ze řídící velitelské věže. Po zániku Vojenského Újezdu a vzniku CHKO Brdy, bylo a ještě je pyrotechnicky prohledáváno celé toto území a likvidovány zbytky nevybuchlé munice. Louky na snímku jsou bývalé dopadové plochy střelnice a je nemožné je dokonale pyrotechnicky vyčistit a proto je do těchto prostor vydán trvalý zákaz vstupu.  Na této louce nás zaujal zvláštní skalní útvar, který se nachází těšně u hranice zákazu vstupu.  Stoupáme cestou ke skalnímu útvaru, nahoře za zatáčkou jsme v lese objevili podivný přístřešek. Vypadalo to jako zastřešená houpačka, ale houpat se na tom nedalo. Asi nějaký posed pro...
Další informace

Nová brdská osmistovka - Tomda.

Obrázek
  Tomda 836 m.n.m. Vítáme naše návštěvníky v čase dovolených a prázdnin.  Název dnešního článku vypadá, jako by na Brdech vznikl nový vrchol po nějaké sopečné činnosti. Bohudíky se tak nestalo, ale po kůrovcové kalamitě a následnému kácení napadených stromů, byla odlesněna veliká část vrcholů našeho pohoří. Tím se odkryla mnohá, v lesích bezvýznamná místa bez rozhledu a při návštěvě těchto vrcholů, člověk ani nepoznal, že se nachází ve výšce nad osm set metrů. A takto vznikla v Brdech nová osmistovka Tomda 836 m.n.m., která leží vzdušnou čarou 820 metrů od vrcholu Hradiště.   Nejznámějšími vrcholy s výškou nad 800 metrů ve středních Brdech byly uváděny: 1 -  Tok 865 m  -  nejvyšší vrchol Středočeského kraje 2 -  Praha 862 m                                                               ...
Další informace